|
další zajímavosti | |
výlety: - Hrad Švihov
- Unikátní místo mezi fortifikačními stavbami patří vodnímu hradu Švihov, postavenému na přelomu 15. a 16. století na místě bývalé tvrze za účasti stavitele Benedikta Rejta. Jádro hradu tvoří dvě obytná křídla, která uzavírají vnitřní pravidelná nádvoří. Kolem obíhalo předhradí zpevněné baštami a obehnané dalším vodním příkopem, který spolu s několika přilehlými rybníky vytvářely umělý ostrov. Švihov se svým opevňovacím vodním systémem patřil k nejlepším pevnostem své doby. lnteriéry mají návštěvníkovi přiblížit život na hradě v 16. století. V kapli jsou umístěny gotické plastiky, v tanečním sále je instalován malovaný renesanční kazetový strop, součástí prohlídky je také hradní zbrojnice. Ve výstavním sále jsou periodické historické expozice.
Původně vodou chráněná tvrz ze 14. století patřící rodu Rýzmbergů. V 15. století byla napadena a získána husity. koncem 15. a začátkem 16. století postavil na jejím původním místě Půta Vihovský z Rýzmberka nový hrad s důmyslným fortifikačním systémem s vodním opevněním, které vytvořilo umělý ostrov. Na stavbě hradu se podílel také známý pražský stavitel Benedikt Rejt. Pozdějšími majiteli se stali Říčanští ze Štěkně, do r. 1945 hrad vlastnili Černínové z blízkých Chudenic. Koncem 17. století byl celý areál přeměněn na sýpku. Rozsáhlé opravy hradu byly provedeny státem po roce 1950. Expozice: Hrad je náznakově instalován renesančním nábytkem, přístupná je hradní kaple s freskou sv. Jiří a sbírkou gotických plastik, taneční sál s nádherným renesančním kazetovým stropem a hradní zbrojnice. V předhradí je spolu s pokladnou nově přestavěn prostor bývalé stáje na výstavní sál. 
V areálu hradu je možnost navštívení samostatné výstavy skřítků a strašidel známé Vítězslavy Klimtové. Výstava má vlastní otevírací dobu a vstupné. více o výstavě KUK SEM
 - Město karafiátů, dragounů, ale také Brána Šumavy. S městem Klatovy jsou spojena jména J. Vrchlického, V. M. Krameria, J. Thomayera, J. Kvapila a mnohých dalších
Přehled významných památek : Do výše 81 metrů se tyčí Černá věž, dílo Antonia de Salla. Věž byla postavena v období let 1547 až 1557 z neomítnutých tesaných kvádrů. Tato nepřehlédnutelná dominanta měla být místem, z něhož by bylo možné přehlédnou a ovládat centrální město, chránit ho tak proti častým požárům i proti nepříteli. Byla symbolem bohatství s patřičnou okázalostí. Na ochoz v pátém patře vede 226 schodů. Odměnou za namáhavý výstup je krásný výhled na okolí, za jasného počasí i na vzdálené šumavské vrchy. Majestátně působící barokní stavba jezuitského kostela Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce s bohatě zdobeným dekorativním průčelím a interiérem přitahuje už na první pohled. Stavbu započal architekt Carlo Lurago v roce 1656, později se na jejích úpravách podílel architekt Giovanni Domenico Orsi. Během staletí se několikrát rekonstruovala. Kostel je vystavěn na půdorysu latinského kříže s kupolí nad křížením ramen a zachovává tím tak klasickou koncepci jezuitských chrámů. Nejvýraznější vnějším prvkem jsou barokní portály, pocházející z dílny uznávaného architekta Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Katakomby - tajemné podzemní prostory jezuitského kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Ignáce navozují pocit posvátné úcty. V této kostelní kryptě byly pohřbíváni členové jezuitského řádu a významné osobnosti města . První zemřelí byly do katakomb ukládáni ještě před dokončením stavby od počátku 70. let 17. století. Pohřbívání v katakombách ukončily patenty císaře Josefa II. v roce 1783, které zakazovaly pohřby v kostelech. Důmyslně řešený větrací systém umožňuje udržovat optimální teplotu vhodnou pro konzervaci mumifikovaných těl. Do dnešních dnů se jich zachovalo asi třicet.
více o Klatovech
|
|
|
